Strahovský klášter – byl založen v roce 1143 jako nejstarší premonstrátský klášter v Čechách (a jako jeden z nejstarších v Evropě: řád vznikl ve Francii v roce 1121). Od svých románských počátků byl klášter několikrát přestavěn. Současná vysoce hodnotná architektonická podoba pochází z období baroka (přestavby probíhaly od konce 17. do konce 18. století). Zvláštní chloubou kláštera jsou dva sály strahovské knihovny, která je jednou z nejcennějších a nejlépe zachovaných historických knihoven nejen v ČR. Návštěvníkům je otevřená též klášterní obrazárna. Klášter je sídlem Královské kanonie premonstrátů. Objekt je národní kulturní památkou. www.strahovskyklaster.cz
Tejnka – je název někdejší osady rozprostírající se v části dnešního Břevnova (za Pohořelcem směrem k Ladronce). Vedla zde důležitá cesta z Prahy směrem na západ. Původní vinice během 17. století vystřídaly dvorce či usedlosti a vyrostl zde také známý hostinec Na Závěrce. V 18. století podél komunikace vyrostly kaple, které jsou součástí poutní cesty do Hájku. V některých částech bývalé osady se dosud setkáme s historickým venkovským prostředím. Tejnka byla v roce 2003 prohlášena památkovou zónou. www.tejnka.cz/z-minlych-casu/blog
Kajetánka – bývala významnou břevnovskou usedlostí, která byla postavena po roce 1628 (upravena koncem 18. století). Historie místa však sahá zřejmě až do středověku, kdy zde bývala vinice. Název vznikl v době, když usedlost po roce 1666 dočasně užíval řád theatinů (lidově Kajetánů). Dnes je v bývalé usedlosti restaurace s možností venkovního posezení.
Břevnovský klášter – Benediktinské arciopatsví sv. Vojtěcha a sv. Markéty
Klášter byl založen v roce 993 biskupem sv. Vojtěchem († 997) a knížetem Boleslavem II. Pobožným († 999) při prameni potoka Brusnice. Je nejstarším mužským klášterem v Čechách a vůbec nejstarším stále fungujícím klášterem v naší zemi. Ve středověku se klášter dokonce řadil mezi evropsky nejvýznamnější. Historickou důležitost provází i vrcholně umělecká kvalita budov: v 18. století byl klášter přestavěn Kryštofem a Kiliánem Dientzenhoferovými. Klášterní komplex patří k nejvýznamnějším barokním památkám v České republice. V areálu kláštera mohou návštěvníci zhlédnout baziliku sv. Markéty, románskou kryptu a barokní prelaturu s Tereziánským sálem. V klášterní zahradě byla v roce 2011 otevřena zrekonstruovaná oranžerie, sloužící dnes jako výstavní síň. www.brevnov.cz
Kostel sv. Fabiána a Šebestiána – Horní Liboc – kostel byl postaven v klasicistním stylu v letech 1842-44. Jeho historie ale údajně spadá až do 10. století. Spolehlivě je pak jeho existence doložena v písemných pramenech ze 14. století. Během staletí byly k římskokatolické farnosti v Liboci přifařeny i další lokality, ležící mimo dnešní Liboc. Kostel sv. Fabiána a Šebastiána je nejdůležitějším církevním centrem libocké farnosti.www.rkfliboc.cz
Letohrádek Hvězda – byl zbudován v letech 1555-1558 Ferdinandem II. Tyrolským z rodu Habsburků, místodržitelem v českých zemích v letech 1557-1567. Vyrostl uprostřed tehdy tzv. Nové královské obory založené Ferdinandem I. Letohrádek má půdorys šesticípé hvězdy a podle některých badatelů celý architektonický koncept vychází z komplikované číselné symboliky, která se stala oblíbenou v době pozdní renesance. Zvláště cenná je interiérová štuková výzdoba kleneb (první případ použití italské štukové techniky u nás). Letohrádek byl v roce 1962 zařazen na seznam národních kulturních památek.www.pamatniknarodnihopisemnictvi.cz/minulost-a-pritomnost
Schubertova vila – Vilu v novorenesančním stylu navrhl v roce 1871 architekt Zdenko Schubert pro svého bratra advokáta JUDr. Eduarda Schuberta. Stavba je inspirovaná italskou renesancí a patří k jedněm z nejvýznamnějších ukázek tohoto stylu u nás. V držení vily se vystřídala dlouhá řada vlastníků. V roce 1958 byla stavba zapsána do seznamu památek Národního památkového ústavu. https://sites.google.com/site/libockeusedlosti/cp276
Kostel Panny Marie Vítězné – Barokní poutní kostel obklopený ambity byl postaven v letech 1704-1712 jako symbol oslavy katolického vítězství v bitvě na Bílé hoře v roce 1620. Nese název Panny Marie Vítězné, protože podle legendy k vítězství katolíků zázračně přispěl obraz Panny Marie, kterým karmelitán Dominik žehnal katolickým vojákům. Dnes klášter užívají setry benediktinky. Na případné prohlídce interiérů je nutné se domluvit předem.www.benediktinky.cz
Velká Hospoda na Bílé Hoře – původně objekt sloužil církevním účelům. Byl vybudován v 17. století nejprve jako konventní budova řeholního řádu servitů. Pak zde byl po roce 1673 špitál. Zároveň však část komplexu byla přeměněna v hostinec a těmto účelům slouží dodnes.
Památník bitvy na Bílé Hoře – byl zbudován ve formě mohyly v roce 1920 na paměť třístého výročí bitvy, v níž 8. listopadu 1620 česká královská armáda (podporovaná jednotkami Protestantské unie a sedmihradského vévody G. Bethlena) byla v krátkém střetu zcela rozbita spojenými vojsky císaře Ferdinanda II. Habsburského a Katolické ligy. Na tomto místě se nalézá také nejvyšší vrchol Bílé hory. www.prazskestezky.cz/hvezd/hvzd08.html
Kostel sv. Martina – Řepy – byl postaven v polovině 12. století. Kolem roku 1225 byla pak na západní straně přistavěna věž a tribuna. Ve 2. polovině 18. století byl barokně upraven a zaklenut a počátkem 19. století byla v klasicistním slohu upravena věž. Kostel byl od poloviny 14. století kostelem filiálním, spadajícím pod farní správu kostela v Liboci.www.farnostrepy.estranky.cz
Klášter Řepy – Přesný název: klášter Kongregace milosrdných sester sv. Karla Boromejského.
Boromejky daly vystavět budovu kláštera v letech 1859 – 61 jako výchovný ústav, v němž pečovaly o nalezence. V roce 1865 byla budova pronajata státu, který zde zřídil ženskou trestnici, jež byla zrušena v roce 1948. Po sametové revoluci 1989 byl klášter boromejkám navrácen. Je zde ošetřovatelský ústav pro dlouhodobě nemocné starší občany a ženská věznice pro vězenkyně s lehčím proviněním. www.domovrepy.cz
Hostivický zámek – Původní historie stavby spadá do let 1689–1697, ale již v první polovině 18. století byl zámek rozšířen a upraven. Po roce 1948 byl zámek užíván zemědělským družstvem a stavba chátrala. Budova byla naštěstí v letech 1977-83 rekonstruována a dnes je sídlem městského úřadu s možností kulturního využití. http://www.hostivickahistorie.cz/letaky/Zamek.pdf
Litovická tvrz – první písemná zmínka o Litovicích a majiteli tvrze pochází z roku 1266. Po té byla tvrz několikrát přestavěna. V 17. století byla přebudována barokně a postupně se začala měnit v sýpku. V 19. století byla část stavby používána dokonce jako byty. Současný majitel společnost Litos provádí alespoň nejnutnější opravy. Umožňuje též občasné prohlídky a konání společenských akcí. http://www.hostivickahistorie.cz/letaky/Tvrz.pdf