Postavení dvaceti výklenkových kaplí na cestě z Prahy do Hájku bylo schváleno a posvěceno pražskou arcibiskupskou konzistoří, která byla na přání zakladatele loretánské kaple Floriana Jetřicha Žďárského správcem klášterních financí. Na otázku proč jich bylo postaveno právě 20 a kdo vypracoval návrh na jejich stavbu, který byl zakreslen v Pamětní knize kláštera A se zatím nepodařilo v dochovaných archivních pramenech nalézt odpověď. Neexistuje ani důkaz, zda byly přesně podle tohoto návrhu postaveny všechny kaple na poutní cestě. K jejich stavbě byl vybrán návrh s obdélníkovým tvarem výklenku. V literatuře je někdy uváděno, že byly postaveny ve vlašském stylu. Popis kaplí podle Zdenka Wirtha zní takto: „Jsou to hranolovité hmotné vyzdívky, vpředu pilastry a ořímsovaným trojbokým štítem zdobené, na vrcholu mají kříž a po stranách kamenné podstavce s kulemi“.
Na dochovaných kaplích je dodnes patrné, že byl při stavbě dodržen zvolený architektonický tvar a že byly ozdobeny navrženými kamennými prvky, ale zda bylo na všech vytvořeno i proponované štukování, to se díky mnoha dalším nutným opravám nedá potvrdit. Nikde se nezachovalo žádné vyobrazení, které by zachycovalo některou hotovou kapli, natož celou poutní cestu tak, jako se například v případě poutní cesty staroboleslavské dochovaly Dvořákovy rytiny v knize Jana Tannera. Tvarově jsou kapličky naznačeny jen v Kloseho plánu hradního vodovodu z roku 1723. Stejně tak se nedochoval žádný nákres nástěnných maleb ve výklencích kaplí. Jejich popis, včetně citace doprovodných nápisů, lze nalézt v písemných pramenech hned několikrát, a to jak v latinském tak i v německém znění. Malby na omítce ve výklencích kaplí byly děleny horizontálně a znázorňovaly výjevy ze života Panny Marie a sv. Františka a byly doplněny příslušnými latinskými nápisy. První a poslední kaple obsahovala chronogram,i nesl letopočet 1721. Námět k ikonografii v kaplích vytvořil františkán Ondřej Bartečko (Partečko). Dochovala se závěrečná část konceptu s návrhem, je datována 28. června 1721, podepsána a odsouhlasena páterem Doudlebským, tehdejším kvardiánem hájeckého kláštera. Koncept začíná až kaplí č. XIV, začátek, asi dva listy chybí. Přesnější popis obrazů a nápisů v kaplích najdeme v Pamětní knize B (zde jsou pouze nápisy vztahující se k Panně Marii) a v pamětní knize Protocollum Conventus, kde jsou již uvedeny i nápisy doprovázející obrazy ze života sv. Františka. Český popis obrazů v kaplích bez citace nápisů uvádí Antonín Podlaha v knize Poutní místo Hájek.
Kaple byly ve výklenku nad římsou ozdobeny erby jednotlivých donátorů a hlavně patronů kaplí (doloženo je to restaurátorským průzkumem u XIX.a XX. kaple). Hájecká „erbovní galerie“ jasně odráží hierarchické vztahy dobových českých společenských elit. Patronem první kaple směrem od Prahy byl pražský arcibiskup jako nejvyšší zástupce duchovního stavu v zemi. V dalších kaplích pak byly vymalovány erby jednotlivých místodržících, tedy zástupců stavu panského a rytíř-ského podle hierarchie jednotlivých zemských úřadů a jejich úředníků mezi lety 1720-1734. Proto je na druhé kapli znak hraběte z Vrtby, nejvyššího purkrabího, na třetí hraběte Nostice, nejvyššího hofmistra, na čtvrté hraběte z Valdštejna, nejvyššího maršálka a takto to dle úřadů sestupně pokračuje ažke kapli č. XII. Třináctá zůstala bez patrona, čtrnáctou zdobil erb magistrátu Starého Města pražského. Od XV. kaple se patrony stávají další zástupci šlechty, kteří již nezastávali tak významné úřady. Přehled všech patronů kaplí a popis jednotlivých maleb s nápisy, které je doplňovaly, uvádíme v samostatných kapitolách k jednotlivým kaplím.
Kaple jsou číslována od I. do XX., stejně jako jsou číslovány v obou dochovaných Pamětních knihách z Hájku, přičemž číslo I. je Praze nejblíže. Ke kaplím se bohužel nedochoval žádný ikonografický pramen, a to kupodivu ani k jejich druhé, tzv. plechové výzdobě. Pro snadnou orientaci je v popisu jednotlivých kaplí použito stejné schema, podle níže uvedeného rozpisu:
Umístění kaple: a její zakreslení na tzv. císařských povinných otiscích map stabilního katastru (dále jen císařské otisky) a v mapách I. a III. vojenského mapování podle přehledu Jiřího Dvořáka.
Souřadnice GPS: jsou udávány ve tvaru ˚,‘,“.
Popis obrazů podle A. Podlahy: nahoře je obraz mariánského cyklu, dole ze života sv. Františka.
Nápisy uvedené v kaplích – latinský text podle všech tří dochovaných pamětních knih, tedy obou klášterních pamětnic a knihy Fundatores & Patroni. překlad je z knihy františkána Jindřicha Erazima Vitáska Hájecké okolí.
Patron: donátoři a patroni jsou uvedeni podle pořadí v knize Fundatores & Patroni.
Současný stav kaple.
Nabízí se otázka, co vlastně bude v budoucnu s těmito kaplemi. V těch, které se nacházejí v blízkosti lidského obydlí, se občas objeví zapálená svíčka a květiny. Jinak jsou to vlastně, jak kdosi poznamenal, pouze krásné, ale prázdné obaly, které by si zasloužily také nějakou náplň. O tom byly již vedeny mnohé diskuze, ale zatím žádný konkrétní nápad či plán, pokud vím, neexistuje. Hodně se mluvilo o tom, že budou chybějící kaple vyznačeny na původním místě alespoň symbolicky kameny či kříži a všechna zastavení budou opatřena vysvětlující popiskou, a to jak po rekonstrukci prvních kaplí, tak při slavnostním aktu po přenesení VIII. kaple, ale dosud zůstalo jen u slov. Kaple poutní cesty oslaví za několik let 300. výročí od svého založení, bylo by hezké, kdyby byly do té doby opraveny zbývající dvě kaple a cesta symbolicky několika popisnými tabulkami vzkříšena.